Když je spoluvlastnictví smlouvou s ďáblem

Dnes se s vámi chci podělit o příběh s jedním zděděným bytem. Ale ani ne tak z pohledu zákona, jako z pohledu lidského.

Zdědíte nemovitost. S bratrem, se sestrou, s bratrancem, se sestřenicí nebo se všemi najednou. To je ale v podstatě úplně jedno. Vždycky je to průšvih. Proč tak natvrdo? Protože spoluvlastnictví jakékoli nemovitosti při jiném názoru byť jen jednoho spoluvlastníka může být jako ta smlouva s ďáblem.  Může to totiž být pro vás na dlouhé roky opravdu noční můra.

Danajský dar

Nedávno jsem se potkala s případem, kdy se prarodič rozhodl darovat svůj byt svým vnukům, kteří byli bratranci. A protože do celého mluvili i jejich otcové, nastala poněkud komplikovaná situace.

Všichni se dokázali shodnout jen na tom, že byt neprodají, ale pronajmou. To ale bylo to poslední, na čem se shodli. Bratranec, říkejme mu Adam, sehnal nájemníky a někde taky vzor nájemní smlouvy.

Druhý bratranec, říkejme mu Libor, zájemce neznal, ani neviděl, ale Adam se rozhodl, že jim byt hned pronajme. Když ale Libor viděl vzor nájemní smlouvy, i jako laik se zhrozil, jak špatně je napsaná a odmítl ji podepsat.

Adam slíbil nájemníkům nastěhování od začátku nového měsíce, ale Libor měl na prostudování a podpis smlouvy asi 24 hodin. Další problém nastal, že Adam chtěl nájemníkům byt pronajmout bez kauce. Nutno podotknout, že byl po kompletně nově a krásně zrekonstruovaný.

A ještě nebyl konec

Libor nakonec zajistil u advokáta vyváženou nájemní smlouvu a trval na úhradě kauce. Další potíž ale nastala ve chvíli, kdy se měli shodnout, kam budou nájemníci posílat nájemné a zálohy na inkaso. Adam zřídil účet, ke kterému měli mít přístup oba. To se ale dodnes nestalo.

A co víc, Adam nájemníkům zaplatil novou postel za 3 900 Kč, aniž by to tom Libora informoval. I když se Libor dožadoval vysvětlení, dodnes žádné nedostal. Stejně jako neví, co se v bytě děje nebo neděje, co platby nebo neplatby, atd..

Co dělat?

Jedna věc samozřejmě je, co říká zákon. Budete se ale soudit v rodině? Zřejmě ne. A právě druhá věc je, abych tak řekla, použití zdravého selského rozumu:

:: nejjednodušším doporučením je, do spoluvlastnictví vůbec nejít

:: odkoupit podíl

:: prodat podíl

:: pokud se pro něj rozhodnete, nastavit si striktní pravidla

:: být připraveni na komplikace, se spoluvlastníkem se vždy budete muset dohodnout

Samozřejmě, budete-li uvažovat o podílovém spoluvlastnictví, určitě se poraďte se svým advokátem. Můžete si do budoucna ušetřit spoustu času, peněz i nervů. Někdy je zachování vlastního duševního klidu víc než peníze.

Sledovat mě můžete na Facebooku i Instagramu.