Vlastníci bytů nejčastěji nevědí, že skutečnými šéfy svého domu a SVJ jsou oni sami. Když si lidé koupí a/nebo již vlastní byt v domě se společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), často mají pocit, že jejich starosti končí za dveřmi bytu. O dům se přece rozhoduje...
Pošlete někomu 60, 70 nebo 80 tisíc ročně, aniž byste se přesně zajímali o to, co se s vašimi penězi děje? Právě to dělá naprostá většina vlastníků bytů. Nezájem, neznalost nebo pohodlnost může vyústit v opravdu velký problém. Například zpronevěru.
Sdílet
Když nemáme ty správné informace, ani po nich nepátráme anebo nevíme, kde se zeptat, jsme snadno manipulovatelní a ovladatelní. Následující příběh ilustruje, jak může někdo hlásat – my vlastníme, ale vy se na nic neptejte a jen pořádně plaťte.
Sdílet Za všechny moje průšvihy a neúspěchy může partner, partnerka, otec, matka, děti, kamarád, kamarádka, šéf, kolega, soused, vláda, stát, prostě vždy někdo jiný, než já sám. Hledání viníka je jednodušší než si přiznat, že za svá rozhodnutí jsme zodpovědní především my sami.
Mám pro vás návrh – zrušte svůj bankovní účet a veškeré své finance posílejte na můj účet. Složenky za vás zaplatím, ale jinak budu mít právo s vašimi financemi disponovat a vy o nich budete mít buď minimální nebo žádný přehled. Zdá se vám to jako stupidní nesmysl? Správně, je to stupidní nesmysl. Pokud ale vlastníte byt ve Zlíně, je velká pravděpodobnost, že se vám toto děje a možná o tom ani nevíte.
Koupíte byt. Jste z něj nadšení. Cena je přiměřená, lokalita vysněná. Má ale jednu, neviditelnou chybu, na kterou jako kupující vůbec nemyslíte. Byt je ve špatném domě.
Znám jen málo vlastníků bytů, kteří se zajímají a mají přehled o svém společenství vlastníků, jehož jsou členy. Naprostá většina je těch, kteří ročně pošlou 60, 70 nebo 80 000 korun, aniž chtějí vědět, co se s nimi děje.