Začátkem toho roku jsem zjistila, že čekám narození dcery. S manželem jsme se proto rozhodli, že se z velmi malého bytu přestěhujeme do většího.

Tímto rozhodnutím ale začala dlouhá a mimořádně stresující anabáze. V jedné z prvních realitních kanceláří ve Zlíně jsem našla krásný byt. Nutno říct, že v roce 1995 se byty prakticky ještě neprodávaly a sehnat něco vyhovujícího bylo komplikované a vyžadovalo to podstupovat rizika a dělat velké kompromisy.

Byt byl družstevní, takže jsme „kupovali“ jen členský podíl v bytovém družstvu. Tehdy jsem měla za to, že realitní kancelář za provizi zajistí příslušný servis.

Nicméně až postupně začalo vycházet najevo, co je realitní kancelář a „majitel“ bytu zač. Ten patřil zemřelému muži, jehož syn zdědil členský podíl a probíhalo dědické řízení. Syna zastupovala jeho matka, která nás ujišťovala, že její syn chce byt prodat, ale protože je příliš mladý, všechno za něj vyřizuje ona na základě plné moci.

Podepsali jsme smlouvu o budoucí smlouvě o převodu členského podílu, uhradili smluvní cenu a dohodli nastěhování. Brzy se ale ukázalo, že to byla ta největší chyba. Samozřejmě jsme se snažili dosáhnout podpisu smlouvy o převodu, ale uplynuly tři měsíce a nic se nedělo.

Realitní kancelář komunikovala stále méně, až se její majitel nechal zapírat. O dědici ani nemluvě. Co bylo úplně nejhorší, dva měsíce před termínem mého porodu mi zavolala advokátka dědice, že se máme okamžitě vystěhovat a až potom dostaneme peníze zpět.

Na můj argument, že se klidně vystěhujeme, jakmile si za vrácené peníze koupíme jiné bydlení, měla tu drzost se mi vysmát.

Nakonec, s přispěním naší advokátky, jsme dosáhli vrácené všech financí a odstěhovali se. Po čase jsme zjistili, že matka dědice, za vydatné pomoci oné kanceláře, byt „prodala“ další zájemkyni, která ale o své peníze úplně přišla. Realitní kancelář pomohla v podvodu držiteli členských práv. Matka dědice sice byla odsouzena za podvod, ale do vězení nikdy nenastoupila.

Mezitím ale cena nemovitostí stoupla téměř o 20% a tak se nám podařilo koupit byt jen mimo Zlín. Tehdy jsem se zařekla, že už se žádnou realitní kanceláří nechci mít nic společného.

Shodou dalších okolností jsem pak tento byt opět prodala a koupila znovu ve Zlíně. Všechny mé samostatné transakce s bydlením mě naučily, že spolehnout se na makléře, kterého nezajímá tak důležitá věc jako střecha nad hlavou, je jako sázka do loterie.

Zlom nastal na jaře 2007, kdy se ke mě dostal leták s nabídkou práce realitního makléře v dnes velké realitní kanceláři. Sice jsem se zařekla, ale na základě vlastní zkušenost jsem věděla, že to přece můžu dělat mnohem lépe než mi předvedl první makléř.

V kanceláři z letáku jsem strávila tři roky, kde jsem se hodně věcí naučila a hlavně zažila spoustu situací, které můžou při prodeji a koupi nemovitosti nastat. Další tři roky jsem působila v menší, regionální kanceláři. A se svým prvním šéfem dodnes spolupracuji, pokud některý z mých klientů potřebujíe nemovitost prodat.

Od té doby vím, že nejsou dobré nebo špatné kanceláře. Existují jen dobří nebo špatní makléři. Protože na inzerovaných frázích – zázemí velké RK, komplexní servis, velká databáze poptávajících – vůbec nezáleží. Vždy záleží jen na tom, jak se k jednotlivému obchodu postaví jeho makléř a v případě problémů, které nastanou často, jeho nadřízený.

A protože jsem v obou kancelářích věděla, že v jejich rámci to není práce do konce života, rozhodla jsem se osamostatnit a zastupovat jen zájmy kupujících a pronajímatelů nemovitostí.

Říkáte si, co je na nákupu tak složitého? Internet je plný různých serverů s nabídkami nebo radami, takže koupím nebo pronajmu jednoduše a hned.

Slyším to dnes a denně, ale vidím opak. Je to zejména o hledání, prověřování, vyjednávání, financování, předávání a všechno do sebe musí přesně zapadnout. A zabere to čas, energii i finance.

Mým cílem je proto vytvořit místo, kde kupující i pronajímatelé nemovitostí najdou praxí ověřené rady, tipy a doporučení související s koupí bydlení nebo jejich pronájmem. A pokud pomohou alespoň několika z vás, bude to úžasné.